Rozdělení fotoaparátů

Podle citlivé vrstvy –

• deskové – Chemická vrstva citlivá na světlo nanesena na skelněné desce. Tento typ se využíval na počátku fotografování v letech 1850 - 1880.
• filmové – Celuloidový pás hraje roli vrstvy citlivé na světlo. Je pokrytý, chemikáliemi, reagujícími na světlo svoji přeměnou; v laboratoři je pak snímek vyvolán – přeměněné chemikálie se další reakcí změní na zabarvené a tím vzniká obraz
• digitální – Senzor CCD nebo CMOS je zde považován jako prvek citlivý na světlo, zachycené informace jsou pak digitálně zpracovány do snímku

Podle konstrukce -

Desková kamera - přístroj snímající na velkou světlocitlivou skleněnou fotografickou desku. První fotoaparáty tohoto typu se objevily v letech 1850 – 1880, kdy začínal být používán mokrý kolodiový proces.

Fotografická kamera - fotoaparát ve své nejjednodušší podobě. Klasická skříňová kamera má tvar podobný krabici, po které nese svůj název. Kamera má jednoduchou optickou soustavu, často jen ve formě jednoduchého menisku. Který plní funkci objektivu. Tomu obvykle chybí možnost libovolného zaostření, stejně jako kontrola clony a rychlosti závěrky.

Sklopný fotoaparát - přístroj, jehož objektiv může být složen společně s tělem fotoaparátu na kompaktní a robustní krabičku. Objektiv je připevněn mechanismem založeným na systému pantografu a je obvykle součástí víka. Ve složeném stavu má fotoaparát velikost blízkou velikosti fotografické desky.

Systémový fotoaparát - typ profesionálního fotoaparátu s výměnnými základními komponentami, které jsou připojeny k určitému jádru systému. Většina systémových fotoaparátů jsou zrcadlovky malého nebo středního formátu.

Hledáčkový fotoaparát - přístroj se zvláštním průzorem vedle objektivu, tzv. hledáčkem, pomocí něhož fotograf komponuje scénu. Hledáček však neukazuje scénu skrz objektiv, ale místo toho velmi přibližně ukáže, co by objektiv mohl zachytit

Dvojitá sportovní panoramická kamera - oficiální název pro historický panoramatický fotoaparát, který vyvinul německý fotograf a vynálezce Julius Neubronner. Na technologii pracoval od roku 1909 a jeho využití bylo především v holubí fotografii ze vzduchu. Je označován jako lehká miniaturní kamera, která se pomocí koženého postroje a hliníkového kyrysu připevnila na prsa holuba. Kamera obsahovala časovací mechanismus, který zajišťoval prodlevu mezi jednotlivými expozicemi a otáčivý objektiv. Pořizovala obrázky ve formátu 3 × 8 cm. Fotoaparát byl schopen zaznamenat až 35 automatických expozic.